Z Prahy vyjíždíme 5.2.2004 po poledni a přes Plzeň, Rozvadov, Regensburg dorážíme po 4,5 hodinách
před Mnichov. Nejprve se zastavujeme v Unterschleissheim, pak odvážím H. na letiště a vracím se zpět do
Unterschleissheim, kde u známých nechávám auto. Za 6EUR par dorážím na letiště rychlovlakem.
Máme pouze elektronickou letenku CYBERTICKET (tedy pouze číslo) ale
funguje to a na základě pasů nám vystavují palubní lístky. Airbus A320
startuje z Franz Josef Strauss v 19:55 a v 22:30 jsme na Barajas.
Po přesunu na mezinárodní terminál se usazujeme na lavičce před naším gate.
H. usíná a já jdu na obhlídku terminálu. Obrovské haly jsou téměř opuštěné a
i u našeho odletu je jen pár lidí. Vracím se a taky usnu. Probudí nás v půl druhé až
last call z místního rozhlasu na naše jména. Rychle se balíme a běžíme
na gate. Deník nekončí a tak to dobře dopadlo. Čtyřmotorový Airbus A340 pro
250 lidí je už plný,
v Madridu měl pouze mezipřistání z Barcelony. Usazujeme se ale nic se neděje.
Já zaslechl něco o zavazadlech, H. zase o první pomoci. Staršímu pánovi se
opravdu udělalo blbě a ostatní mu poskytovali první pomoc. No nevím proč nás teda
vyvolávali tak brzo? Místa nic moc, v menší A320 jsme měli protekční místa,
tady sedíme uprostřed (2-4-2). Po startu jsme usnuli a probudilo nás
na chvíli jen první jídlo (těstoviny, kuře s kari rýží), půlku 11ti
hodinového letu jsme prospali. 1,5 hod před přistáním jsme dostali snídani
a vstupní formuláře. Při přistávání na Benito Juárez jsme viděli sopky [[Iztaccihuatl]] i [[Popocatépetl]] jako na dlani. Z letadla
nás odvezli teleskopickým autobusem k hale. Odbavení se sice H. snažila sabotovat
roztrháním mého vstupního formuláře ale našel jsem si nový.
Jelikož jsme si na semaforu vyhráli zelenou, vcelku rychle jsme se
dostali na mexické území.