Tuňák je i ráno a v 9 jdeme na autobus. V něm kupodivu už sedí F+K,
kteří chtějí na [[La Malinche]] a [[Pico de Orizaba]]. Tentokrát cesta
trvá ale o mnoho déle, všude jsou zácpy. Z TAPO jedeme metrem do centra,
panycky si chráníc batohy před avizovanými davy kapsářů. Kousek od
Zócalo se ubytujeme v doporučeném hotelu Rioja ($180), pěkný hotel,
liftboy, TV, kachlíková koupelna, pitná voda, výtah. V poledne vyrážíme
na Zócalo (katedrála a prezidentský palác s nástěnnými malbami) a pak
metrem na terminal del Norte. Zde na přestupu potkáváme A+A. Za $25
pojedeme v 13:45 na Pyramides za [[Teotihuacán]]. Cesta ale místo hodiny
trvá dvojnásobek, protože snad polovinu cestu se posunujeme v dálniční
koloně. Na pyramidách je horko, H. je blbě, ale postupně ubývá lidí a
teplota klesá. Prodavačů je zde méně než v [[Palenque]]. Lezu na obě
pyramidy, ze kterých se dají dělat celkem pěkné záběry.
V půl šesté opouštíme areál a jedeme zpět autobusem, který má vypnutou
klimatizaci. V nedalekém městě jsme svědky osobní prohlídky domorodců od
dvou policistek. Jedem místní, zřejmě teplomilný člověk nebo naopak
možná připravující se na výstup na sopky a simulující nedostatek
kyslíku, zavře střešní okno, jediný přístup vzduchu. Hybernováni
vystoupíme raději už na konečné metra Indios Verdes. Zde dochází ke
komickým situacím, kdy nikdo neví, která souprava pojede a přebíháme
několikrát z jedné soupravy do druhé. V vlaku si pak típek pustí
tranzistorák a začne strašlivým chraplavým hlasem „zpívat“. Pokládáme ho
za blázna, protože pokládáme za zcela nemožné aby za toto představení
mohl chtít vybírat peníze. Opak je však pravdou a pár drobných opravdu
dostal. Vracíme se do hotelu, H. je blbě ale přesto jde se mnou
nakupovat.
V centru je asi 1000 prodejen obuvi, šatů apod. velmi potřebných věcí ale ani jedny
potraviny. Až za Zócalem je velký supráč v Comercio Mexicana, před ním je strašný bordel.
Nakupujeme hodně ňamek a ochutnáváme vystavené párečky a sýry. Refresco na Zócalu
postaví H. na nohy a v hotelu pak pořádáme hody.